Ve středu 2. srpna si museli všichni přivstat, aby byli před 8. hodinou na domluvenem místě v městečku Puerto Viejo. Zde se měli setkat s průvodcem, který s nimi autem pokračoval na návštěvu domorodých lidí Bribri.
Průvodce byl veselý dvacetiletý mladík, který rovněž příslušel ke komunitě Bribri, čili ovládal jejich jazyk a fungoval jako překladatel.
Původní indiánští obyvatelé kmene Bribri žijí v Kostarice u hranic s Panamou v místech, kde řeka Rio Sixaola tvoří přírodní hranici. Menší část z nich žije také na Panamské straně. Například onen průvodce pochází z kmene, který žije v Panamě, a má obě občanství.
Bribri lidé mají svoje centralní město Watsi, kde mají policejní stanici, školu a dalši úřady. Zde šurirodina nakoupila dárky pro děti rodiny, kterou měli navštívit - pastelky, papíry a fotbalový míč.
Etnikum žije v klanech, klan tvoří širší rodina. Systém je matriarchální, což znamená, že příslušnost klanu syna či dcery je dána klanem jeho/její matky. Tento fakt dává Bribri ženám důležité postavení, jelikož jsou jedinými dědici půdy, na které lze pěstovat posvátné kakao.
Kakao má v Bribri komunitě speciální význam a je používáno při různých ceremoniích, například novorozenci absolvují kakaovou koupel. Větve kakaovníku se nesmí používat na zatápění v ohni. Bribri používají ve svém jazyce pro kakao název "Tsuru". Traduje se, že Tsuru byla mladá žena, která nezjištně pohostila stvořitele vesmíru Sibö, když jedné deštivé studené noci procházel její vesnicí v podobě staršího muže. Tsuru byla jediná, kdo mu nabídl jídlo a nocleh. Jako výraz vděčnosti ji Sibö proměnil v kakaovníkový strom, aby bylo postaráno o všechny další generace.
Nejprve byla na programu návštěva Šamana. Šaman, v místním jazyce “Awá”, nás pozval do jeho obydlí ve tvaru jehlanu s osmi pilíři. Stavba tohoto obydlí je předávána z generace na generaci, např. každý z osmi pilířů má svůj význam. Uprostřed se nacházel oheň a překvapivě upovídaný Awá nám pomocí průvodce, jež řeč v jazyce Bribri překládal, povídal zejména o spirituálních významech čtyřech dimenzí, posmrtném životě, jeho cestě stát se Awá spočívající ve studiu kultury, léčivých účinků rostlin, apod., jež začala v pěti letech a pokračovala do dovršení dvaadvaceti let. Awá nyní zaučuje tři děti, aby znalosti předal další generaci. Závěrem rodinu spirituálně očistil nahřátým banánovým listem.
Před cestou k Bribri rodině soused Šamana poprosil šurirodinu, zda by mohl zkusit nastartovat auto pomocí baterie v jejich autě, což se naštěstí během chvíle podařilo.
Místní lidé dávají také banánovou úrodu k silnici, kdy jednou za dva týdny přijede náklaďák a zelené banány naloží, což se dělo právě ve stejný den. Farmáři dostávají 3
Kč za 1 kg banánů.
Dále se cestovatelé přemístili do dalšího Bribri stavení, kde žila rodina se třemi dětmi z nichž nejstarší nebylo kvůli studiu doma. Do stavení, kde je podlaha vyrobená z kmenů určité palmy a střecha z listů další palmy, vcházeli všichni bosí. Po přivítání a představení následovala prohlídka hektarové farmy, kde otec představil různé druhy kávovníků, asi 20 - 30 druhů léčivých rostlin, jejichž významu ho učila hlavně jeho babička.
Po farmě následovala nejzajímavější část programu - výroba čokolády. Matka již měla rozdělaný venkovní oheň, na kterém v těžkém hrnci začala pražit kakaové boby předem vysušené na slunci. Bylo potřeba vše zhruba 15 minut míchat, dokud nezačaly boby hlasitě praskat. Poté se musely boby pečlivě rozdrtit vetším kamenem, následně paní domácí zbavila prášek rozdrcených skořápek nadhazováním do vzduchu a nakonec se prášek umlel do hmoty, jež připomínala hořkou Nutellu.
Paní z Bribrikmene poté namazala hmotu na opečené a čerstvé sladké banány s načervenalou slupkou a vytvořila tak výborný předkrm. Následně v horké vodě část hmoty rozmíchala a vznikla tak místní horká čokoláda, posvátný nápoj. Bohužel, Evropan by si sílou zvyku hmotu nejraději osladil a smíchal s mlékem.
Šurirodina byla pohoštěna i obědem. Jednalo se o opečený banán, rýži, avokádo a uzené kuře. Jídlo i nápoje bylo podáváno v půlených skořápkách různých ořechů. Mladé Šurikaty také předali dárky - sedmiletému synovi fotbalový míč a devítileté dceři pastelky a papíry. Děti měly velkou radost, malý Sergio nosil míč neustále u sebe a Laura si hned začala malovat. Sergio pak přinesl její výtvor ukázat.
Po návštěvě Bribri rodiny se vydali všichni zpět do hotelu a vzali průvodce do městečka Puerto Viejo kousek od jejich hotelu. Dostat se pro něj domů znamenalo jet třemi autobusy, lodí a jít pěšky 12 km. Proto raději přespal u Bribri kamaráda v Puertu Vieju a dlouhou cestu domů si nechal na následující den.
Poté, co se všichni zcela promočení a upocení zchladili v bazénu a odpočinuli si, vyrazili v pozdním odpoledni si naposledy užít moře na karibskou pláž.
Comments