Již den předem se dvanáct členů posádky jednoznačně usneslo, že chůze jim již nedělá takovou radost jako na začátku treku a že raději stráví pár hodin navíc v Lisabonu. Průvodce Medard a tři slovenské "sestry" vyrazili časně ráno na túru, aby stihli podvečerní autobus z města Cerces. Většina skupiny si přispala, v klidu nasnídala a vyrazila na autobus společnosti Rede Expressos směr Lisabon. Šurikata koupila předem všem dvanácti cestovatelům lístky a měla tak na starosti přesun na nádraží.
Po téměř tříhodinové cestě se skupina rozdělila do třech taxíků a přesunula se do Lost Inn Lisbon Hostelu se čtyř až osmilůžkovými pokoji.
Po obědě v luxusnější restauraci se dívčí čtveřice Šurikata, Rebeka, Róza a Jenovéfa vydala na pláž, avšak pohltila je skvělá atmosféra u mola poblíž nádraží, takže do původního cíle nedošla.
Na břehu Rio Tejo to žilo! Hudba, stánky, spousta uvolněných lidí různé rasy a věku. Holky se nenechaly zahanbit a kupovaly si bílou sangrii rovnou v litrových kelímcích, což mělo za následek ještě více smíchu a tance. Pak se stalo něco s měsícem - byl žhavý, šišatý, hned nad hladinou a všichni si ho fotili. Pravděpodobně se jednalo o ojedinělý přírodní úkaz. Cestou do hostelu zavítala šuriskupina do “deštníčkové ulice” - místo s růžovým chodníkem a zavěšenými barevnými deštníky, které se od odpoledne proměnilo v pulsující uličku. Na růžovém chodníku bruslil travestita s blonďatou parukou a dělal skvělou show prokládanou narážením zadkem do mužů, dokázal překvapit i skokem na záda jako “klíště”.
Zde si holky ještě zatrsaly, na recepci si ještě daly víno verde, které však dopily až ke snídani 🥂.
Comments